Probouzím se dřív než Martin. Je něco po půlnoci, potřebuji na záchod, tak potichu, abych jej nevzbudila, vstávám. Po vykonané potřebě si rovnou skočím i pod sprchu, tekoucí voda příjemně osvěží mé tělo, spát se mi v tuto chvíli už rozhodně nechce. Hodím na sebe jen župan, pásek se válí kdoví kde, nazuji sandály a jdu se nadýchat nočního vzduchu.
Je krásná noc, procházím kolem bazénu a usedám na lavičku. Koukám na nebe plné hvězd, naposledy jsem tu prožila krásnou erotickou noc. Dnes můj „ neznámý „ leží a vyspává po našich hrátkách.
Jak tak tiše poposedám s hlavou opřenou a pohledem upřeným na hvězdnaté nebe, zahlédnu padající hvězdu, pak další a další. Mám vlastně jen jedno přání, tak si jej v duchu opakuji pořád dokola, při každé padající hvězdě.
Náhle zaslechnu tichounké kroky, jemná tráva je tiší, ale nejdou úplně přeslechnout. Jsou stále blíž, zastavují kousek od lavičky. Kouknu přes rameno – Petra, v košili končící sotva pod prdelkou, provinile postává na trávníku.
- „ Ahoj“ polohlasně špitne. „Už to víš, že?“
- „ Jo, vím a jsem naštvaná“ naoko dělám, ale naštěstí mi až tak nevidí do obličeje.
- „Hele, tak už se nezlob, já to myslela dobře“ zkroušeně kouká a vyčkává.
- „To si jako myslíš, že si neumím někoho najít sama?“ jen ať chvíli trpí. „Já se ti taky pletla do tvého soukromí?“
- „No to ne, ale já tě mám ráda…“
- „Tak už pojď sem“ rozhoduji se, když slyším v jejím hlase stopy lítosti a počínajících slz.
Usedá vedle mě, beru ji kolem ramen, ona pokládá svou hlavu na mé rameno.
- „Vážně tě mám moc ráda...“ znovu zašeptá.
- „ Já tebe taky...a už to neřeš…“, rukou ji pohladím po vlasech, má je delší než já, na noc spletené do copu.
Trochu se zavrtí a její ruce obejmou mé tělo. Hlavou se teď opírá o mou hruď, její dech cítím přes tenkou látku župánku. Prsty přejíždím po jejím spánku a tváři. Opět se trochu zavrtí, tak že mnou přeložené konce látka se rozevírají. Na svém prsu cítím chladnější noční vzduch ovívaný Petřiným horkým dechem.
Mé bradavky tuhnou, naprosto nečekaně mě mé tělo zrazuje a z mých rtů vyklouzne tichoučký sten. To když se Petřin jazýček jen zlehka, jen tak mimoděk dotkne a přejede přes vztyčený vrcholek bradavky obnaženého prsu. Dech se mi zadrhuje uprostřed nádechu uvnitř plic. Nebráním se, neodtahuji se, což je pro Petru něco jako signál. Opatrně pokračuje dál v laskání a rukou zajíždí a podebírá můj prs, palcem jej hladí, odhrnuje i zbylý kousek látky z mého druhého citlivého ňadra a svá ústa přesunuje i k druhému vrcholku, její horký dech rozechvívá mé nitro, jazykem krouží kolem a dráždí mé smysly.
Zavírám oči, zakláním hlavu na opěradlo a vychutnávám si tu krásu jemnosti a něhy.
Najednou ucítím závan chladného vzduchu, zvedám hlavu a dívám se do Petřiných očí. Trvá to jen malou chvíli,chtěla jsem něco říct, ale naše ústa se blíží k sobě, rty se lehce dotýkají. Špičkou jazyka ochutnává mou chuť, až se mé rty otevřely a naše jazyky propletly a zkoumají se navzájem.
I když jsem se ještě takto s žádnou holkou nelíbala, vždy jsem dávala přednost mužům, v ten okamžik mi to nepřišlo ani nijak zvláštní. Byla jsem spíš překvapená z této nenadálé situace a taky mě lákala představa – vyzkoušet nepoznané. S Petrou se známe takřka od dětství, nikdy jsme před sebou neměly žádné tajemství, často jsme spolu nakupovaly, zkoušely si prádlo společně v kabince, ale nikdy jsem zatím netoužila poznat její tělo blíž.
Naše polibky nejsou tak vášnivě nepříčetné jako s Martinem, ale o to více jemné a něžné.
Najednou Petra vstává, poodchází, aby zpoza lavičky vytáhla deku, které jsem si doposud nevšimla, rozkládá ji do trávy, přesně na stejné místo, do zákoutí, které jsem objevila před dvěma dny, hledajíc tehdy trochu soukromí. Kleká si na roztaženou deku a s upřeným pohledem k mé osobě, natahuje ruku s dlaní nahoru. Vím, že mi tím dává možnost rozhodnout se zda zůstat, či odejít. Vstávám a pomalým krokem přicházím blíž k ní. Cípy na mém župánku jsou rozevřené, není jej čím stáhnout, každým krokem se mi látka vlní kolem nohou a hladí po nahém těle. Přiznám se pociťuji lehké vzrušení z nepoznaného. Díky jasné noci a páru lamp osvětlující nedaleký chodníček pozoruji i na Petře stejné rozrušení. Mé oči se vpíjí do jejích, vkládám svou dlaň do její a klekám k ní. Naše rty se znovu setkávají v naprosto úžasném polibku. Její ruce opět laskají mé kloboučky, tak se i já osměluji a od krku pomalu přejíždím přes klíční kost k jejím ňadrům, zatím skrytých pod košilí. Rozepínám ty knoflíčky a nesměle se dotýkám její hedvábné kůže. Stejně jako mé, i její teplé ruce bloudí po mém těle, hladí a laskají. Krouží po zádech a bocích, přejíždí po zadečku, až se znovu střetávají u mých prsou. Tiskne mé bradavky mezi prsty, ty okamžitě reagují na tento tlak a já zavzdychám rozkoší. Opouští mé rty a malinkatými polibky cestuje přes krk dolů k mým čudlíkům. Zachytává je zuby, jemným tlakem je drtí a přitom jazykem laská na vrcholcích. Mým tělem prochází v tu chvíli elektrizující vlnění, zrychluji dech. Její ruka sjíždí po mém bříšku dolů, pohladí chocholku chloupků, a prstem zajíždí do mé vlhnoucí štěrbinky. Beze slova dorozumění si leháme na deku, nenechavými prsty zkoumáme i dál svá těla. Od ušních lalůčků lehoučce přejíždím přes rameno po její ruce dolů až k zápěstí a vracím se vnitřní stranou paže zpět nahoru, objíždím zlehoučka obvody prsou, klikatou čárou pokračuji na bříško k pupíku. Vidím, že miluje stejný způsob laskání, jako já. Rozrušení nás obou stoupá, Petra je ta první, která se posouvá po mém těle, kleká si mezi mé nohy, přejíždí po mé vnitřní straně stehen k tříslům, obloukem zakrouží kolem mé kačenky a sjíždí k zadečku. Sama roztahuji kolena od sebe víc od sebe v dalším očekávání. Jako orosený květ po ránu, toužící zachytit první paprsky slunce, i má kundička se před ní rozevírá, se třpytícími kapičkami mé rosy, žádostivě čekajíc na dotek jejích prstů. Probírá se mou lasturkou, bere do úst mou perličku a dráždí ji pomalými tahy jazyka. Má pánev se nadzvedává k jejím ústům, vtahuje můj poštěváček mezi zuby a střídavě saje a olizujete bobtnající fazolku. Ten tlak uvolňuje celé mé tělo, první stahy orgasmu přichází. Petra to cítí, svůj jazyk nahrazuje prsty a druhou rukou vniká do mé zaplavující se dírky. Přirážím k její ruce a v největším stahu svírám nohy k sobě, čímž ji uvězním uvnitř mého těla. Nechává mi vychutnat ten slastný pocit a jak vlny v mém těle doznívají, můj dech se klidní, kolena se opět rozevírají a propouští ji ze mého zajetí. Petra sklání hlavu k mé plačící tlamičce a něžně slízává všechnu mou vypuštěnou tekutinu, jako tu nejsladší zmrzlinu. Sedám si a zvedám ji k sobě. Slíbávám jí z tváře svou vlhkost, hladím ji po těle a pokládám na záda. Chci, aby zažila stejný pocit, sama ji chci přivézt na vrchol rozkoše. Její mušlička je dohladka vyholená a jemňoučká. Dírka je vzrušená, leskne se ve svitu měsíce, probírám se závojíčky, odhrnuji je na stranu, skláním se a projíždím jí jazykem štěrbinku od dírky k vrcholku. Odkrývá se mi její poštěváček, kroužím kolem něj, občas přes něj přejedu, ale spíše jej jen dráždím. Cucám s a obtahuji ten malý hrášek, ten vrcholek rozkoše. Prstem se zatím pohybuji jen na okraji dírky, jen na pokraji jejího ústí. Když se Petra začne netrpělivě kroutit, poznávám, že je čas pokročit dál. Znovu prolízávám pomalu celou její lasturku odspodu, když jsem na vrcholku, vycítím z jejího třesu, že se blíží i její orgasmus. Projedu ještě jazykem její poštěváček, nasaji jej do úst, pohladím a vrážím své tři prsty do otevřené kundičky. Přirážím je mlaskavě dovnitř, cítím jak je probíhající vlny stahují a kolem mých prstů proudí ven poševní nektar. Slízávám jej z její štěrbinky, z jejího zadečku, omývám jazykem celou její kačenku, zatímco její orgasmus pomalu ustává. Její dech a vzdychání mi samo říká, co je jí příjemné. Svými polibky šplhám nahoru po jejím těle, po cestě ještě pomiluji oba trčící střapečky a zastavím se až u jejích rtů. Ulehám vedle ní, otáčíme se čelem k sobě a naše prsty se splétají uprostřed našich těl. Ústa se znovu hladově spojí, v jeden dlouhý polibek. Ještě chvíli si protahujeme společnou noc, která se však pomalu chýlí k východu. Poslední polibky, poslední laskání těl před úsvitem.
Při našem zaujetí si vůbec nevšimneme dvou párů očí, vše pozorující.
Najednou za našimi zády rozhrnou větve keře a než stačíme vůbec zareagovat, zazní za našimi zády dva známé hlasy:
- „Petro?“
- „Klárko?“
Obě tváře, jedna Jirkova, druhá Martinova na nás seshora koukají a vůbec nechápou.
S Petrou se podíváme na sebe, pak znovu na ně a dáváme se do tichého smíchu.
Asi budeme mít co vysvětlovat, ale teď na to ani jedna z nás nemá pomyšlení.
Zpět na autory
další díly
